Již po čtvrté patřil závěr prázdnin oblíbenému festivalu Za Barákem, který se uskutečnil v malebném městečku Úterý (Plzeň-sever). Po menší pauze se zde sešlo téměř 200 lidí a vytvořili skvělou atmosféru. Na pódiu se představilo hned sedm kapel, které udávaly večeru ryze rockový nádech, a to primárně i v rámci jejich tvorby samotné.
Hrádecko-Plzeňská hudební skupina Indiánská rezervace o sobě dává opět vědět. V minulém roce "Indiáni" vydali své v pořadí druhé plnohodnotné CD, které neslo název "Plzeň hlavní nádraží". Postupem času se jedna z písní obsažených na albu ( konkrétně píseň "Dobrej job") dočkala také hudebního klipu. Proč však před samotnou recenzí tyto fakty připomínám? Hlavním důvodem je pochopitelně srovnání s CD "Plzeň hlavní nádraží" a rád bych tedy okrajově reagoval i na některá svá tvrzení v mé starší recenzi, která se věnovala právě tomuto CD.
Hádanka pro nejen plzeňské hudby milovné tvory... Co je to? Je to pětičlenné, tváří se to smrtelně progresivně, je to sladěné á... a poslouchá to Nine Inch Nails? Tak pro vaši informaci... Je to zbrusu nové plzeňské zjevení Life Insult. Budiž art-rock! A nebo možná něco úplně jiného, dojděte si na ně pro odpověď...
Už jsou tomu dva roky, kdy náš internetový portál poprvé spatřil světlo světa. Stejně jako minulý rok, jsme se rozhodli tuto událost náležitě oslavit, tentokrát se akce přesunula z "Kalikováku" do "Divadla pod Lampou".
Holiend - nejen hudební festival... Holiend :night (ještě je Holiend :day) je festival, který se letos zcela poprvé odehrál v Plasích u Plzně.
Ani tropické počasí neodradilo fanoušky dobré muziky od návštěvy závěrečného hudebního festival prázdnin. Ještě Jeden Fest nabídl kromě kapel i pořádnou dávku ochlazení.
"Hrajeme zejména malé festivaly a svatby, ale zahrajeme i na pohřbu," hlásá veselá banda z Plzně říkající si Tabasker. Vítejte u dalšího pokračování naší rubriky Plzeňské Discovery.
V sobotu 6. srpna 2016 proběhla na okraji Plzně na Ranči Šídlovák jedna z nejpohodovějších akcí měsíce - UpečBuřt vol.2. Příhodný čas letního festivalování jde jen vstříc otevřeným pódiím a posezení na louce, čehož bylo na UpečBuřtu řádně využito. Pro mne doposud neznámé prostředí, lákalo nejen westernovým pódiem a krytým posezením, ale také dětským hřištěm, blízkostí rybníku atd.... Na to, že zde vystupovaly plzeňské kapely spíše tvrdšího rázu, kolem pobíhalo nespočet dětí a všude panovala přátelská atmosféra. Více takových akcí.
Však to všichni dobře známe. Na první pohled by se mohlo zdát, že to nebyl večer ničím výjimečný. Probudila jsem se s šíleným bolehlavem. Nasoukala se do trička velikosti XXL, abych skryla všechny hříchy minulé noci. Tempem slimáčím jsem se došoupala do kuchyně a do prvního hrnku, který se mi dostal pod ruku, si uvařila kávu tak silnou, že by přivedla k životu i mrtvého, což byla přesná míra pro aktuální stav. V rychlosti ubalím cigaretu, se kterou vyjdu na balkón. Opřu se o zábradlí, zapálím si. V tutéž chvíli mi zrak sjede z cigarety na levé předloktí. Žlutá páska, jenž lemuje bezvládnou ruku překrývá cosi, co ještě před několika hodinami byla půvabná bílá lilie. V téže okamžik jsem si uvědomila, že to opravdu nebyl obyčejný večer. Ačkoli se moje hlava velmi bránila, mlživé záblesky jsem poskládala v jakési vzpomínky, ale jak je Vám asi jasné, dost jsem toho vypila, takže to mám možná malinko zkreslené.
Na začátku prvního prázdninového měsíce, v pátek a sobotu 1-2. července, proběhl v jedné menší obci jménem Panenské Břežany miniaturní fajnový festival s názvem Verbíř Fest. Kousek od matičky Prahy na kousku zeleného plácku vyrostlo malé pódium a ještě menší stánek s pivem, klobásou a gulášem.
