Rocková formace In Motion sídlící v Nepomuku, by mohla býti pro některé z vás povědomá. Zahráli si totiž mimo jiné na Basinfirefestu ve Spáleném poříčí.

1) Jak vznikl název?
Jméno pro skupinu jsme moc dlouho nevybírali. Náš bývalý bubeník přinesl papír, který byl popsán asi dvaceti návrhy na název kapely. Naštěstí se nám líbil hned ten první.No a vzhledem k tomu, kolik už prošlo skupinou hudebníků, tak k nám název docela sedí.

2) Hudební vzory které kapelu inspirovali?

Mezi hlavní hudební vzory by určitě patřili Evanescence, Guano Apes, Linkin Park, ale taky třeba System Of A Down. No asi bychom jich našli nakonec mnohem víc, jelikož vnímáme i nové proudy.

3) Báro, inspirovala tě nějaká konkrétní zpěvačka?

Úplně konkrétní zpěvačku asi za vzor nemám, ale mám více oblíbených zpěváků a zpěvaček. Mezi ty zásadnější bych řadila Sandru Nasic z Guano Apes, Dolores O’Riordan z Cranberries, z kapel třeba Nirvana nebo Linkin Park.

4) Kde bylo nahráno demo? 

Současné demo Now or Never jsme nahrávali minulý rok ve studiu Ondřeje Fraňka v Dolanech. Mastering nám pak dělal Přemysl Haas.

5) Vzhledem k tomu, že vaše texty jsou v angličtině, můžete přiblížit o čem vaše texty vypráví? Mají jednotlivé songy nějakou spojitost?

Ono popravdě nemáme všechny texty pouze v angličtině, ale zrovna na demo jsme vybrali tři anglické. Většina našich textů je spíš pocitová, vypráví o nějakém okamžiku a určitém rozpoložení. Děláme texty ve kterých si hrajeme se slovy, ale posluchač si pod nimi může představit svůj příběh.

6) Kolik stojí pořízení vašeho dema?

Demo vozíme po koncertech, přičemž ho tam prodáváme za symbolických 50 Kč. Můžete nám ale o něj také napsat a pošleme ho poštou.

7) Kde vás můžeme vidět v dohledné době?
Už 25.6.2016 budeme hrát na jedné moc fajn akci: 8. Chotěšovských zahradních slavnostech. Pak 9.7.2016 v Chloumku a 23.7.2016 na již 10. ročníku Měchfestu v Měcholupech. Všechny naše koncerty najdete na našem facebooku.

8) Nějaký veselý zážitek, z koncertu, či z natáčení?

Jeden z úsměvných okamžiků jsme zažili už před mnoha lety, při cestě z koncertu. Zastavili jsme na jedné benzínce a potkali tam The Plastic People of the Universe. Hned jsme je poznali, ale nikdo to nijak nekomentoval, ovšem pouze do doby, než si jich všimnul náš tehdejší bubeník. Ten, toho času poměrně dobře naladěný alkoholem vyběhl z auta bez bot, a začal přes celou benzínku volat, že je před námi legenda. Druhý den si toho pamatoval málo a ptal se, proč má tak špinavé ponožky.

 

Komentáře