Jakpak to vypadalo na Festivalu na ulici od neděle až do středy? Takhle!

Neděle se pro nás nesla hlavně ve folkovém duchu. První hudební uskupení, které jsme tento den měli možnost vidět, byl Petr z Wolfenberka se svojí dcerou. Ten je známý jako kytarista a zpěvák kapely Strašlivá podívaná. Zazněly hlavně folkové písně popisující středověkou dobu, jako třeba Komedianti nebo Mordechaj. Jako další vystoupila psychoneo-folková kapela Blue Chesterfield. Ta na scénu v Proluce přilákala vyznavače alternativní hudby. Ještě před ukončením jejich setu jsme se rozhodli prozkoumat taktéž dění na náměstí Republiky, kde byl zrovna na pódiu k vidění plzeňský zpěvák Jakub Klier, který publikum bavil autorskými i převzatými pop-folkovými písněmi. O něco tvrdší kytarové tóny byly slyšet na scéně U Branky. Tam totiž hrála zrovna rocková skupina Anymen ty nejznámější hity od kapel, jako Royal Republic nebo Faith No More. Zlatý hřeb večera pro nás byl program v Zach’s Pubu. Na dvoře tohoto vyhlášeného plzeňského podniku se odehrál koncert Goldy z kapely Znouzectnost a Petra Skaly. Golda zahrál spoustu písní ze své sólové tvorby, ale neochudil posluchače ani o songy své kapely, jako Pro císaře slávu, Rajské zahrady nebo Ziggy Boy. Jeho vystoupení bylo ozvláštněno i zvukem mandolíny.  Další várka melancholických písniček, která se pak roznesla areálem, patřila Petru Skalovi. Ten za pomoci Goldovo vokálů představil písně, ze své ještě poměrně nové desky Citadela a mnoho dalších.

V pondělí jsme se vydali hned na první položku programu, což byl Budulínek v Proluce. Uskupení pocházející z Rokycan vtáhlo lid svým energetickým skáčkem, jenž je ovlivňováno příměsi punkové a rock’n’rollové hudby. Pršelo v poměrně únosné míře, a tak nás nic neodradilo ani od koncertu knížete pornofolku Záviše. Rychle naladil svou kytaru, představil se písní Starý kokot a minimálně nám dvoum ihned vykouzlil úsměv na tváři. Prostor byl celý zaplněný diváky, jenž si zakřičeli jeho písně a velmi ho podpořili. Záviš se po koncertě ještě ochotně vyfotil s fanoušky, hodil pokec se starými známými a rychle odjel na další akci. My jsme se poté přesunuli do Zach’s Pubu na Prayers in Vain. Ocitli jsme se najednou v mnohem drsnějším prostředí, a po chvíli od našeho příchodu se začaly ozývat folk-metalové tóny. Krutý zpěv, bicí, elektrické kytary, ale taktéž housle, dudy či flétna – to všechno obsahuje tato plzeňská kapela. Nepřítomnost baskytaristy se naštěstí moc neprojevila. Publikum i tak mohutně burácelo a stejně jako zpěvák házelo hlavou sem a tam.

Úterní program jsme strávili na scéně U Branky. Pódium zahřála kapela Adult Misery, která svým úderným melodickým punkrockem rozhýbala první příchozí. Po nich vystoupila domažlická funk - rock’n’rollová kapela The Amsterdam Hamster. Ta dokázala taktéž obecenstvo velice zaujmout a roztancovat. My už každopádně nedočkavě očekávali to, co mělo teprve přijít. Jako poslední totiž U Branky tradičně vystoupila rokycanská punk-rocková kapela Důležitá IN Formace. Mohli jsme si poslechnout naše oblíbené songy a užít si pořádné pogo. Kapela zahrála poprvé s novým kytaristou, který minimálně po hudební stránce skvěle zapadl. Bylo možno slyšet pecky jako Kocourkov, Cestovní, Blázen, nebo třeba Starej valach. Po koncertě jsme se ještě s členy Důležité IN Formace a přáteli vydali do blízkého baru Sally Brown, kde se daly vyslechnout peprné historky ze světa muzikantů.

Středu jsme strávili na náměstí. Jako první zahráli SticX své ska (pop)-punkové songy. Stihli jsme jen pár minut na závěru, ale i tak jsme si na píseň Lehkožil pořádně zapařili v kotli. Dále zazněli Cheers!. Celtic punkovou hudbou rozjařili nemalý počet lidí. K slyšení bylo například Chances, I’ll Never Be the Same Man Again nebo skladba s českým textem Bard. Po konci jsme se vydali do Zach’s Pubu na Zakkiss Trio, avšak kvůli obavám z prošvihnutí začátku koncertu V3Sky jsme nezaslechli ani kousek. I přes to jsme stačili nasát atmosféru a prohlédnout si zaplněný prostor. Nicméně, na Zakkiss Trio byla Lenka Kochmanová a její článek si můžete přečíst zde. Zpět na náměstí jsme se dostali včas. Z úplného začátku bylo publikum klidnější, avšak nakonec se většina – stejně jako my – nechala strhnout našlapaným ska. Nejvíc žádanou písní byly samozřejmě Hracholusky, kde se pravidelně konají koncerty této stodské party.

Tímto večerem pro nás účast na letošním Festivalu na ulici skončila a my se vrátili zpět do klubů. Již teď jsme natěšeni na další ročníky a spousty nových, ale i nám již známých kapel.