RECENZE: Strýčkova Zahrádka a jejich vzdušnější album Pluto ].

Rozhodně nečekejte lehce stravitelný album, pokud si ho hodláte užít, najděte čas – uvařte kakao, nazujte bačkory + ty nejlíp hrající sluchátka a odhodlaně zmáčkněte play. Čeká vás 40 minut naplněných příjemnou atmosférou vystřelení se do jiný sféry. Antares A vás odpálí na oběžnou dráhu. Pluto vám s kontinuální drzostí naznačí, že let nebude mít lehkej průběh. Napiš mi se pokusí zklidnit drámo / raději roztomile nadhodit stav soukromého šílenství prožitého při psaní perverzních chatů. Moji klauni si s posluchačem pohrajou – spolehlivě vysvětlí jaké to je létat bez křídel. Antares B – dokáže uklidnit, popisuje komunikaci s vesmírnem – symbolizuje naději. Víkendový děti aka retrospektivní vzpomínka na prolité zavlažené víkendy. Rozmolekuluju? Kapitola sama pro sebe, část příběhu o Frederikovi a Julii – předzvěst dalšího alba Frederik. Celkově je album propletenější a vzdušnější. Od Sklizně Psychotika (album 2013) jsme udělali velký a alespoň pro nás - významný krok.

Plnit další místo textem je zbytečné. Ba naopak naplnit své nitro „novou“ hudbou se zdá být vhodné.