Martin Kalenda (Mrakoplaš): Přestože jsme každý z jiného těsta, respektujeme se

Pražská čtveřice Mrakoplaš rokem 2022 slaví svých 25 let působení. Od folku po blues, od koncertů s hosty jako Vladimír Mišík nebo Norbi Kovács až po koncert 16. března v plzeňském klubu Anděl Music Bar. Co kromě koncertování hudebníci dělají a jak se stane, že spolu kapely vydrží 25 let, se dozvíte v rozhovoru s kytaristou a zpěvákem skupiny Martinem Kalendou.

Máš nějaký recept na to jak vydržet se svými spoluhráči v kapele 25 let?

Nevím, jestli je to recept, ale já mám všechny kolegy z Mrakoplaše prostě rád. Prožili jsme toho už opravdu hodně a myslím, že snad mohu říct, že jsme po (těch letech) taková rodina. Víme o sobě docela dost a přestože jsme každý z jiného těsta, respektujeme se. A to pomáhá, ať už vymýšlíme nové písničky a jejich aranže, nebo se bavíme o jiných tématech. Kytarista jedné nejmenované britské kapely s vyplazeným jazykem na obdobnou otázku kdysi odpověděl, že se snaží vidět co nejméně. Já mohu říct opak. Své kolegy vídám stále moc rád.

Proč se vlastně jmenujete Mrakoplaš? Není to postava z knižní série Terryho Pratchetta?

Ano, je to čaroděj ze Zeměplochy. Ten název vymyslel náš kapelník Pavel Lipták. Říkal totiž: „Mrakoplaš je nedostudovaný čaroděj, což je nám blízké. Odevšad ho vyhazují, kopou do zadku a on přesto (myslím, že dvakrát) ten svět, ve kterém žije zachrání. No jestli tohle není bluesman, tak pak už asi nikdo."

Dočetl jsem se, že už jedenáctým rokem pořádáte benefiční akci na podporu prevence a léčby Alzheimerovy nemoci. Jak vznikla myšlenka pomáhat zrovna tímto směrem? Osobní zkušenost?

Když jsme začínali, nechali jsme se inspirovat klubem Terryho Pratchetta, která podporoval AD Centrum svými aktivitami. AD Centrum se dlouhodobě zabývá výzkumem a léčbou Alzheimerovy nemoci a protože autor Mrakoplaše, spisovatel Terry Pratchett, touto nemocí sám onemocněl, řekli jsme si, že bychom taky mohli udělat něco dobrého a pomoct výzkumu této, zatím nevyléčitelné, degenerativní nemoci. Sami jsme netušili, že se z téhle akce stane tradice a že s nemocí samotnou budou někteří z nás mít i vlastní zkušenost.

Na těchto koncertech s vámi vystupovali hudebníci jako Norbi Kovács, Petr Janda nebo Luboš Pospíšil nebo i herec Zdeněk Svěrák. Na koho se na Mrakoplaš kontra Alzheimer můžeme těšit letos?

Letošní jedenáctý ročník bude opět nabitý zajímavými hosty. Minulý jubilejní rok byl ve znamení bigbeatu (Standa 'Klásek' Kubeš a Vladimír 'Guma' Kulhánek) a letos se žánrově posuneme do modra. Milými hosty, kteří přislíbili účast jsou Robert Křesťan, Luboš Malina a Míša Leicht, takže s naším blues-rockovým Mrakoplašem nastudujeme několik písniček Druhé Trávy a kapely Cop. To by se mohlo našim fanouškům líbit.

Kolik se za ta léta podařilo vybrat peněz a na co byly použity?

Za uplynulých deset let jsme na boj s Alzheimerem vybrali více než 750 000 korun. Jsme moc rádi, že tato benefice naše fanoušky a diváky baví a že tím můžeme pomoct výzkumu této nemoci. Zmíněné AD centrum potřebuje finance například na zkoumání kognitivních funkcí mozku a jejich srovnávání u nemocných a zdravých seniorů. Vyvinuli například metodu pro praktické lékaře a lékárníky, jak rychle poznat Alzheimerovu nemoc u pacienta. Díky tomu mohou pacienta v ranném stádiu této nemoci doporučit na specializované pracoviště a takto postižený člověk má šanci dožít se vyššího věku. A důstojněji, než bez léčby. A třeba se do té doby podaří nalézt i reálný lék a to zpomalení choroby pacientovi vlastně zachrání život.

Vraťme se k vaší tvorbě. Teď chystáte třetí titul s názvem Tichá Radost. Co se skrývá za tímto názvem?

Každý z nás má v životě okamžiky, kdy chce zvednout ruce a zakřičet „Hurá!". Třeba když se nám narodí dítě nebo když vyhrajeme ve Sportce. Pak jsou ale chvíle, které jsou jemnější. Kdy třeba jen přemýšlíme o tom, že jsme potkali někoho skvělého, který tu už není, ale my máme přesto radost, že jsme ho vůbec mohli potkat. A u takové myšlenky se jen pousmějeme a necháme si ji pro sebe. Tahle nová deska bude přesně o takových radostech. Možná bude místy melancholická, ale tohle téma se objeví v každé písničce, kterou na albu najdete.

Skupina Mrakoplaš, foto: Miro Mikšík

Hráli jste už v minulosti v Plzni? Kde například?

Hráli jsme na několika místech a vždycky rádi, protože diváci v Plzni jsou moc fajn a vstřícní. Napadá mě třeba klub Buena Vista. Tam se nám líbilo.

V roce 1998 jste vyhráli cenu Porta v kategorii folk. Jak se stalo, že jste přešli k blues?

To nebylo nic plánovaného. Pavel prostě začal psát písničky a ono z toho vylezlo víc blues než folk. Ale ruku na srdce, my zas až tak bluesová kapela nejsme. Já říkám, že hrajeme to, co nás baví. Někdy je to víc blues a blues-rock, někdy beat a rock. Každá písnička je jiná. Co je ale spojovatelem je ten náboj a atmosféra, kterou stále i po těch letech dokážeme s kolegy na podiu nějak „vykouzlit“.

Co nás čeká 16. března v Anděl Music Baru? Co bys vzkázal fanuškům blues, který vás třeba ještě neslyšeli?

Fanouškům bych vzkázal toto. Přijďte se trochu odreagovat od všech těch událostí kolem. Mrakoplaš naživo vám zlepší náladu a dodá vám pozitivní energii. Té je na světě potřeba.

© 2014-2021 panJosef.cz
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram