V minulém sloupku jsem vám vyprávěl o nahrávání s celou kapelou. Dnes bych se s vámi rád podělil o zkušenosti s nahráváním sólové tvorby, tedy jak to vypadá, když nahrává „písničkář“.

Před návštěvou studia jsem stál před velkým dilematem, zda si písně nenahraji sám ve své vlastní režii. Ono takhle, v dnešní době vám slušnou nahrávku na „Bandzone profil“ nahraje Iphone, znám i muzikanty, kteří využili sofistikovanější metody jako specialní software a různé redukce, ale někdo to prostě raději nechá na odbornících, což je můj případ.

Stejně jako v prvním případě, jsem využil služeb Studia U Dědy. Nahrávali jsem celkově 8 věcí, z toho u tří z nich byly přítomné zpěvačky, které dotvářely vokál. Pracovali jsme takto celý víkend, což bylo místy unavující, ale výsledek, si myslím, stojí za to. Nejprve bylo třeba nahrát samotnou kytaru s tím, že se nahrávání odehrávalo hned vedle zvukaře, který hlavně při prvních pokusech pouštěl metronom, aby to vše mělo hlavu a patu, přeci jen, jako „písničkáři“ bubeníka většinou po ruce nemáte. Doporučuji si ještě při samotném nahrávání podupávat, je to zkrátka takový „přenosný kopák“, pak je méně pravděpodobné, že vypadnete z tempa. Jednotlivé písně jsem zkrátka nahrával jako bych si je „brnkal“ doma v pokoji.

Jakmile byla kytara kompletní, vrhli jsme se na nahrávání zpěvů. Není čeho se bát, měli byste od majitele studia dostat potřebné informace, kde stát a tak podobně. Důležité je určitě probrat jednotlivé části a upozornit zvukaře na „nestandartní špeky“. Mám na mysli to, že v písničce z ničeho nic začnete hvízdat, nebo naopak zvýšíte hlas natolik, že téměř kříčíte. Příkladem je určitě píseň „Pivo a Cígo“, kde ke konci songu kříčím toto sousloví, avšak do té doby zpívám normální hlasitostí. V tomto případě je určitě lepší od mikrofonu poodstoupit cca o 1 krok, jinak to bude pro posluchače, zvlášť ve sluchátkách, pěkný šok.

Až ve studiu jsem zjistil, že si zbytečně „komplikuji život“ svými těžko vyslovitelnými frázemi. Spousta věcí by se dala „říci“ jinými, daleko lepšími slovy, se kterými nebudete mít problém ani při rychlejších pasážích. Také jsem zjistil, že zpívám nesmysly typu: „zplodina společnosti“ nebo „kontrabantem, bude ranní káva“. Dodnes majitel studia Jakub Mesároš špatně spí při pomyšlení na můj verš z písně „Starej Valach“, který zní: Po večerech dělá kousky v manéži, když nemůže, tak ho ještě „seřeží.“.

Druhý den se dotáčely vokály, které probíhají v podstatě úplně stejně jako nahrávání zpěvů, nicméně u některých písní jsme přetáčeli kytaru. Proto jsou některé z mých písní točené přes linku, a jiné přes mikrofon.

Závěrem budu tedy konkrétní, abyste si mohli případně udělat představu, jak to všechno zní. Jinak veškeré písně naleznete na mém BZ profilu. Doufám, že mé poznatky či rady vám, byť drobně, pomohou ve vašem hudebním snažení. Nechť vám to hraje.

  • Píseň „Předmět k výzkumu“ má kytaru natočenou přes linku.
  • Skladba „Paní učitelka“ je točená mikrofonem ve druhé místnosti.
  • Song „Punková pohádka“ je nahrán naostro, v podstatě jako live vystoupení.

A co z toho všeho vzniklo můžete najít zde:

http://bandzone.cz/danajskejdar