Dne 21. března jsme se vydali směrem k rokycanskému hudebnímu studiu u Dědy, abychom udělali rozhovor s Jakubem Mesárošem, kytaristou rokycanské kapely Substance D, hrající blues-rock.

Jak jste přišli k názvu Substance D?

Jakub: To je podle knížky Temný obraz od Philipa K. Dicka, kterou jsem četl koncem 80 let. Ještě tenkrát ze samizdatu se mi ta knížka líbila a líbí se mi dodnes, protože Substance D je tam uváděná jako droga, což muzika je.

Kdy jste se složili s původní Substancí?

Jakub: Oficiálně jsme začínali hrát v roce 1992, ale kořeny má už od roku 1988.

Jak vypadal začátek a jaké byly hlavní podněty začít?

Jakub: Poslouchali jsme muziku, kamarádili se s Karlem Veselým a chtěli jsme něco dělat. Když končil komunismus a kdo měl něco společného s pitím, tak trošku zlobil. Byli jsme taková parta „proti“.

Zůstal někdo z původní sestavy dodnes?

Jakub: Nene, zůstal jen Karel (druhý kytarista).

Kolik Vás bylo ze začátku? Kolik se Vás vystřídalo?

Jakub: Tam se dost střídalo. Původně jsme byli tři, pak čtyři, a potom jsme měli i zpěvačky. Byl tam ještě Milan Klaus Černý, bubeník Majkl Gulyj a po něm Milan Giňa, který je momentálně v kapele Spiders.

Na jaké téma jsou převážně cílené Vaše texty? Je tam nějaká názorovost?

Jakub: Je to hodně osobní. Názorovost je tam taky, ale já jsem kdysi textoval poměrně hodně kapelám. Neřeším to, prostě to přijde a občas mě něco zaujme. Většinou si jako základ napíšu básničku, která je hodně abstraktní, nahraju ji třeba na mp3 a pak upravím, aby měla nějaký hmatatelný příběh.

Album se jmenuje Smrt jede na kole. Jakou to má pointu?

Jakub: Je to podle jedné věci, kterou jsme hráli s kapelou Chleb. Napsal nám ji Kamil Pešťák, který pro nás občas píše. Ta písnička je o tom, jak to tady vypadalo koncem 80. let. Je to dost abstraktní text, ale v nedávno vyšlém klipu, je už vidět myšlenka celé písně.

Nejdůležitější je, umět si ze sebe udělat prd*l.

 

Máte ještě nějaké jiné desky?

Jakub: Ne, původně jsme v 90. letech měli nějaké demo, ale to se ze strany osoby, která nám ho nahrávala moc nevyvedlo. Natáčený bylo ještě jedno, které nám točil Petr Hrabák z Požár Mlýna. Ale to mě mrzí, že ho nemám. Někam zmizelo v propadlišti dějin. Ale „živáky“ naštěstí jsou. Teď budu dávat dohromady CD od roku 1995, je to nahrávka z Divadla pod Lampu v Plzni až doteď. Jedná se asi o 12 písniček.

Jakou má Substance cílovou skupinu?

Jakub: Nemáme cílovou skupinu, to neřešíme. Jeden čas, když jsme měli kapelu Rio Grande, tak to mělo poměrně (hlavně venku) velký úspěch. Vlastně je to víc bigbeat, než ten blues-rock. Vychází z těch kořenů, co jsme měli. Třeba kapela Jasná páka.

Dala by se Substance srovnat stylově s Rolling Stones?

Jakub: Rolling Stones máme rádi, určitě nás ovlivnili. Ono to za těch „komančů“, bylo trošku jinak. Člověk měl trochu větší problém sehnat muziku, ale vždy se dalo sehnat cokoliv. Neměli jsme prostě možnosti jako dnes. Tenkrát to vypadalo tak, že člověk vzal desku a tu hobloval dokud z ní nelezli špony. Hodně velký vliv na nás měla Odysea. Kapela, která je instrumentálně dodnes hodně na výši. V těch 80. letech to byla kapela, která přes všechny možný problémy a zákazy hrála perfektně.

Kde zkoušíte?

Jakub: Zkoušíme tady u mě ve studiu. A do budoucna budeme řešit nějaký soustředění, protože je potřeba udělat sálovou akustiku a podobně.

Jaký máš názor na začínající mladé kapely, které vznikají tady v regionu a vlastně vůbec?

Jakub: Myslím si, že budou potřebovat čas. Málokdy to šlape a instrumentálně ty lidi neví, co od těch nástrojů čekat. Pokud se ta kapela plácá v malým klubu jak je rok dlouhej, nebo ve zkušebně (což je úplně nejhorší) a tak jsou potom na velkým podiu ztracený.

Další věc je luxus v odposlechu. Dřív ty kapely hrály víc spolu, dnes je tendence hrát s tou bednou, která hraje na ní. Dnes máš zpěvovej odposlech a tendencí zpěváků je, že zpívají potichu.

Jaké máte nejemotivnější vzpomínky, nebo zážitky z koncertů?

Jakub: Nejlepší byl výlet do Paříže, kde jsme hráli na akustiky pod Sacré-Coeur. Dále akce s Požárem Mlýnav Divadle pod lampou, Šeříkovce, Pekle. To ještě v původním složení Substance D. Teď byl krásný zážitek ve Lhůtě před 2 lety. S Rio Grande to bylo něco jiného, ohromnej kolotoč. Pořád jsme lítali, brali jsme si spoustu dovolených a neplaceného volna, projeli jsme různý kluby v Berlíně a tak. To bylo něco jiného, většinou ty zážitky byly velký, ale to už je dávno.

Jak jsi se zmínil, vedeš vlastní nahrávací studio. Jak se Ti vede?

Jakub: Myslím si, že zvuk je slušný v mezích možností malého studia. Vždycky jsem točil do pásu, proto bych do budoucna chtěl přikoupit analog. Ty pc mě moc nesedí. Ale je tu možné nahrát cokoliv. Neřeším žánry. Nahrával jsem folk a taky šansonek, to bylo moc příjemný.

Jaký máš pohled na kulturu v Rokycanech dříve a dnes?

Jakub: Tenkrát nebylo místo, byly tahanice s policií a městským úřadem, který nectil zákony a zakazoval akce v průběhu. Dodnes se táhnou problémy s dotacemi, které dostává Sokolovna a stěžuje si, že jim tam nechodí lidi a akce se musí rušit. Když přijdeš na úřad, tak nemají představu, co tu mají za kapely, nebo co tu měli za divadelní spolky, které odsud odešly. To je obrovská škoda. Když je soubor lidí, kteří to dělají s chutí, tak těm bych ty peníze dal. A nemusí to být peníze, může to být uvolnění prostoru třeba na nějaké zkušebny.

Ta kultura v Rokycanech funguje zvláštně. V těch 90. letech to bylo ještě horší, teď aspoň ta Hospůdka u Pardála trochu funguje, dělají se koncerty a rozvíjí se tam kultura. To je moc dobře.

Dneska hrajeme hlavně pro plzeňské muzikanty, pro plzeňské doktory a to se vždy sejde děsná banda. Lidí chodí celkem dost, ale tady v Rokycanech to bohužel mladý moc nezajímá. Možná kdyby se zaposlouchali, tak to bude jiné. Člověk se musí v mládí vybouřit, já nebyl jinej. Všechno se opakuje, třeba tady Pepča řekne za pár let to samý a jednou bude hrát jazz.

Závěrem bychom se zeptali, jaké máš pro skládání textů své osobní vzory?

Jakub: Obdivuji české básníky, třeba Václav Hrabě, nebo Filip Topol ze Psích vojáků. To jsou básničky, kde je ta čeština hrozně krásná. A vrchol je třeba recitovaný Máj od Máchy.

 

Závěrem: S Jakubem se nám velmi dobře povídalo. Je to nadaný muzikant, který hudbě opravdu rozumí a mluví z něj letité zkušenosti.

Kapele Substance D přejeme do budoucna hodně úspěchů a mnoho nových písní a desek.

// autor: Josef Petřík, Libor Moulis; Korekce: Karolina Bartlová

Komentáře