ROZHOVOR: Sex Deviants – punkrock z Bubudorfu

3.9.2014

Rozhovor z konce srpna 2014 se zpěvákem a kytaristou Petrem Šilhánkem z punk-rockové kapely Sex Deviants ze Strašic.

V letošním roce jste natočili nové album. Jak dlouho jste se připravovali než jste vyrazili do Hostivaře?

Naše poslední deska vznikla vcelku rychle. Dva tři měsíce jsme dělali nové věci, a pak nějaký čas pilovali ve zkušebně finální verze. Dohromady ne víc než půl roku. I proto se trochu liší od těch předchozích, kdy jsme materiál sbírali většinou několik let.

Skladby v albu jsou podstatně jiné než jste hráli doposud, proč ta změna?

Nevím, jestli jsou natolik odlišné, ale spíš se jedná o to, co jsem již říkal. Deska vznikla v poměrně krátkém čase a odráží současnou náladu v kapele. Proto možná působí živěji , než ostatní, na kterých byly skladby z různých let života kapely.

Teď hrajete ve čtyřech, je to důvod proč se skladby odchýlily od dosavadní tvorby?

Tak je fakt, že na desce Pozpátku z roku 2008, jsme se snažili dát hlavní prostor zpěvačce, zatímco teď na SEX DEVIANTS 2014 jsme již pracovali s vědomím, že Olina odchází na mateřskou a tomu jsme možná podvědomě skladby přizpůsobily. Stále jsme se snažili zachovat rozmanité vokály, proto taky zpíváme všichni čtyři. Tak snad se to podařilo.

Předešlá tvorba se mi zamlouvala, nicméně co jste vypustili teď se mi jeví mnohem lepší. Hlavně zrychlenými proklady kytar ve skladbách, u kterých bych řekl, že jde až o crossover, thrash punk.

Crossover, trash punk? To zní zajímavě… třeba to tak je, ale nesnažili jsme se o nějakou razantní změnu. Vlastně od začátku se snažíme dělat písně podobně, takže jde spíš o to, jak to momentálně cítíme a dokážeme vyjádřit. Fakt jde od začátku pořád o to samé.

Jak vaši posluchači a fanoušci přijali ani ne tak album, jako spíš novou tvář vaší tvorby?

Nevím jestli lidé vnímají toto album jako zásadní odklon od toho, co jsme dělali dřív a ani my to tak nechápeme. Ohlasy jsou zatím vesměs pozitivní, což nás samozřejmě těší, takže si hodláme užít podzimní koncerty a připravujeme se na další rok.

Do budoucna budete hrát ve 4 lidech, nebo vezmete záskok za Olinu? A nebo počkáte na Olču?

Playlist, který teď máme, tvoří především písně z poslední desky a je doplněný některými staršími věcmi. Většina songů, které hrajeme, tak vznikala již s vědomím, že Olina bude na mateřské. Žádný záskok tedy rozhodně nesháníme.

Skoro pravidelně pořádáte festival Koupák Vítá Léto. Čí to byl nápad udělat první ročník a nějaké perepetie ohledně prvního ročníku?

Koupák vítá léto je od začátku převážně práce Štěpána. U prvních ročníků dělal produkci a později pořádal sám. Poslední dva roky se pak Koupák stal záležitostí celé kapely. Takže teď v tom jedeme všichni.

Kolikátý byl letos ročník a proč byly některé roky vypuštěné?

Letos se konal desátý ročník, vypuštěn byl pouze rok 2008 a to hlavně z toho důvodu, že skončil rockový klub Koupák, v jehož areálu se festy pořádají a nevědělo se, co bude dál.

S letošním festivalem jste byli spokojeni? Až na pár festivalů v republice, které měly účast hojnou, tak drtivá většina jich hlásí letos úbytek a možnost nepokračování v dalších ročnících. Jak je to u vás?

V prvních ročnících byl Koupák vícedenní a měl sponzory, proto bylo více lidí, od roku 2009 všechno jede čistě ze vstupu a jako jednodenní akce. Teď je to především o tom, že se sejdou lidi, kteří se přes rok příliš nevídají. A to jak v publiku, tak mezi kapelami. V tomto ohledu funguje bezchybně. Pokud budeme mluvit o návštěvnosti, jsou jednotlivé ročníky celkem vyrovnané, takže věřím, že ani do dalších let z tohoto důvodu nepokračování festivalu nehrozí.

Určitě přeji Koupáku, aby trval nadále a zvětšoval se o prostor i o kapely, a to i ze zahraničí. Jak to vidíte vy?

Děkujeme. Každý rok jsme se snažili přivést na Koupák aspoň jednu kapelu z ciziny. Letos tomu tak nebylo, ale o to víc jsme mohli pozvat kvalitních českých kapel. Každý rok se snažíme o osobitou dramaturgii Koupáku. Základem jsou české kapely z popředí klubové scény doplněné o místní kapely, kterých je u nás v Bubudorfu a okolí celá řada. A když se podaří nějaká cizina, tak jen dobře.

Vraťme se zpět k albu. Máte na něm jeden cover od Rancid, proč jste si vybrali tuto kapelu?

Rancid je oblíbená kapela hlavně Hedřicha a ta skladba nás oslovila vlastně všechny. Hráli jsme ji už několik let před nahrávkou a nakonec jsme se rozhodli, že by byla škoda ji tam nezařadit, když už ji máme. Je to vlastně naše nejstarší píseň na desce.

Skladba Wine 2 jde hodně do undergroundu 70. let, je to poděkování kapelám z tohoto období, nebo proč tomu tak je?

Tos mě vcelku překvapil. Underground by mě nenapadl. Ale je fajn, když v těch písních můžeš slyšet různý věci. To, že si člověk dokáže ve zvuku písně nebo v jejím textu najít to svoje, nebo že je vůbec ochoten to udělat, že ho ta píseň k něčemu takovému inspiruje, je podle mě paráda a pro kapelu je to vždycky dobrá zpráva. Takže nebylo to myšleno jako poděkování undergroundu a se 70. lety to původně vůbec nesouviselo, ale jestli to tam slyšíš, tak to tam asi je… proč ne!

Díky za rozhovor a příští rok na Koupáku.