ROZHOVOR: Znouzecnost – punk osmdesátých let v Plzni stále žije

23.11.2014

Plzeňské kapely.cz se ohlédnou zpět v čase na plzeňskou kapelu Znouzectnost​​, a co se v kapele právě děje Vám v rozhovoru Martina Hanáčka prozradí Déma.

Co je to Znouzectnost?

Bubeník Caine: „Znouzectnost je potrhlá možnost, jak z toho mála, co v tomhle světě znamenáme, udělat jedinečnou a nenapodobitelnou událost. Prakticky to znamená, že když už můžeme hrát my, tak může každý. Naše skupina, to nejsou jen čtyři (rádoby) muzikanti, to je jeden společný svět, postojem kterého je muzika. Proto museli a musí odejít všichni, kteří ve Znouzectnosti žijí jen tou muzikou…“

Založena blíže nedochovaného data v roce 1986, členy rozpadlých kapel Zastávka Mileča Kuličkové Ložisko – Démou, Cainema Jožžinem. Na baskytaru pak přibrali výtvarníka, který měl sice tento nástroj pověšený na zdi, ovšem pouze jako umělecký artefakt – v životě prý na něj ani nebrnkl. Tento člověk si říkal G´olda. Znouzectnost odehrála své historicky první veřejné vystoupení 26.11.1986 ve vysokoškolském klubu Oko v Plzni. Perlička z koncertu: byl problém sehnat zvukaře a v podstatě všichni oslovení odmítli, když zjistili o jakou partyzánštinu jde. Nakonec zvučil Václav Běhavý ze slovutné kapely Odyssea. Okomentoval to celé tím, že ho prostě zajímá, co momentálně hrajou mladý plzeňský kapely. V roce 1987 po koncertě v nočních hodinách tragicky zemřel tehdejší bubeník Jožžin. Bicích se ujímá Caine a postupem času došlo k dalším průběžným změnám v obsazení. Na konci roku se účastnila městského kola Rockfestu 1988, kde si nakonec (proti vůli svazáků) vybojovala třetí místo.

V lednu 1988 posílil zbylé trio kytarista Bowí. Ve stejné době kapele natočil mladý filmař Jindřich Marek amatérský klip „Já tu jsem“ .Představila se i nová zpěvačka Ema, která si později přibrala do své výbavy i hru na saxofon. V červnu 1989 soubor natočil svoje zatím nejlepší (a nejznámější) demo „Obludný Neználek“, na němž se objevily i tři největší hity souboru – „Krysař“, „Dračí setba“ a „Vemte si příklad“ (z Rychlých šípů). Skupina na demu také vcelku originálně nazvala svůj styl: „underpop, popcore, rockremrol“.

V listopadu 1990 odehrála Znouzectnost historickou taneční zábavu v Kornaticích, kde získala úplně první honorář – každý v kapele obdržel pětikilo na ruku! V tehdejším čtyřstopém studiu Družba na Lochotíně vzniklo čtvrté demo Odrhovačky a Baladajky. Znouze debutovala i na vinylu, pro kompilaci Punks Not Dead pořídila nahrávky písní Krysař a Převrat v banánové republice ve studiu Řitka.

V lednu roku 1991 absolvovala Znouzectnost (spolu s Otcovými dětmi) první koncert v tehdy začínajícím plzeňském rockovém klubu Divadlo pod Lampou. Lampa se pak stala pro kapelu domovskou scénou.

V roce 1992 vyšlo u hudebního vydavatelství Avik album Znouzectnost uvádí své hosty na vlnách rádia bla bla plus, reflektující zklamání soudných lidí nad tehdy začínajícími privátními FM stanicemi. Prostor zde kromě hostitelů dodaly i spřízněné kapely, např. Bon Pari, Petr Mach či Otcovy děti.

Zatím má kapela na kontě 14 alb (letos vyšlo Beat simplicitas, dokonce i na LP po 22 letech), více jak 2000 koncertů po celé ČR.

V kapele si zahráli

  • Jožžin – zpěv, bicí
  • Bowí – kytara, zpěv
  • Renka – zpěv
  • Ema – saxofon, zpěv
  • Přéma – kytara, zpěv
  • Romana – saxofon, flétna, zpěv
  • Michal – kytara, zpěv

Od roku 2010 Znouzectnost vystupuje v naprosté většině v zakládající sestavě:

  • Caine – zpěv, bicí
  • Déma – zpěv, kytara
  • Golda – zpěv, baskytara

Znouzectnost píše a na koncertech hraje výhradně vlastní repertoár, mimo pár písní od Zastávky Mileč /u kterých jak hudba, tak text – Déma/.

Rozhovor s Démou :

Co nového je v kapele, jak se má a co právě děláte? 

Děláme stále to samé, užíváme si relativního všednodenního volna rockových veteránů na nekonečném turné, neb jest to naší obživou. Ale i tato information je relativní, neboť abychom přežili složenky musíme si (někteří) přivydělávat i na jiných frontách, takže suma sumárum se máme jako kterýkoli jiný vzorek spořádaného a pracujícího občana. Až na ten věk tedy docela dobrý!

Nedávno jste vydali čtrnáctou desku – Beat Simplicitas, co na ni říkají fanoušci na koncertech? 

V recenzích na desku co čtu, tak zatím samá chvála. Ležící kobyla po šesti letech kopla, nebo se lépe řečeno pohnula a výsledkem je opravdu většinou chvála, což nás překvapilo. Bláhově uvažující Caine se netajil myšlenkou, že píseň Čech Orba si do svého vysílání vybere veřejná rozhlasová stanice Radiožurnál, mno, mýlil se jak se dalo čekat. A tak stále čekáme na nějaký zázrak, který by nás katapultoval do výšin toho našeho pomyslného českého malorybníčku a my si tak mohli ten předdůchodový střednověk užívati lépe (méně koncertů). Lék je zřejmě v další desce, a my o ní uvažujeme. Nikdy se té myšlenky nezdáme!

Za Plzeňské kapely se musím zeptat, jaká je vaše oblíbená kapela z Plzně, oblíbený klub a oblíbené místo v Plzni?

Nemohu psát za hochy od Berounčí řeky, takže co se týče mé maličkosti, myslím, že dosti nedoceněná je skupina Disharmonici. Náhodný či bedlivý posluchač jistě najde mnoho jasných signálů odkazujících na „jistou“ nepřesvědčivost rockového, či v jejich případě spíše punkového projevu, ale nemylte se milánkové, tihle zakuklenci jsou vykutálení jako Havlovy pivovarské trutnovské sudy, jejich melodie by jim mohli závidět persony typu Kabátů, Olympiků, Kreysonů a podobných obskurních spolků, ovšem problém je, že ony tak nějak vůbec nechtějí. A tak Disharmonici zůstávají na vartě jako taková pomyslná vlajková loď příslibu lepších (a melodičtějších) časů. Co se týče oblíbeného klubu v Plzni, tak je to samozřejmě Lampa, kde jsme již odehráli přes 110 koncertů! Nu a oblíbené místo u mne vyhrává zadumaná Kilometrovka, jez u Kalikovského mlýna skýtající letní osvěžení a jiná, podobně poetická místa evokující ty staré, dobré časy.

Nedávno jsem četl na stránkách Divadla Pod Lampou, že jste v 90. letech jste byli kmenovou kapelou. Platí stále, že Lampa je vaše domovská scéna? Hodně vzpomínám na koncerty ve staré Lampě. Já říkám stará Lampa do roku 1997 a od rekonstrukce (1998) je to nová Lampa. Jak to vnímáte vy?

Odpověď je zodpovězena částečně v minulé otázce, soudě dle počtu koncertů je Lampa opravdu naší domovskou scénou, podhoubím pro naše hudební šlahouny. Na tu starou Lampu mnoho lidí vzpomíná s jistou nostalgií, ale ruku na srdce, vy všichni staromilci, vývoj nezastavíš a nároky taktéž, byl bych skutečně zvědavý, jak by jste se dnes poprali s tou tehdejší téměř neexistující klimatizací, ne vždy přesvědčivým zvukem bez kapelního zázemí nebo neustálé hrozby přerušení koncertu z důvodu přílišné hlasitosti (za pódiem totiž bydlela jakási paní stěžovatelka).

Co  dodávka, už máte něco vyhlídnuto? Četl jsem nedávno, že ta stará odešla do motorového nebe.

Ano, je tomu skutečně tak. Naše řady po deseti letech prořídly a Obluda, jak jsme nazývali naši dodávku, skončila na šrotišti na Slovanech. Čest její plechové památce. V současné době máme pronajatou podobnou, ale musíme logicky platit krom nafty i amortizaci, což je pro nás nevýhodné. A tak pomrkáváme po jiné. Spoříme si na ni pomalu, leč ještě nějaký čásek to ještě potrvá. Uvažujeme i o projektu Startovač, kdy by nás mohli podpořit fanoušci, ale nějak se k tomu nemůžeme odhodlat. Přece jenom jsme staré školy a někteří z nás to berou jako jakousi formu žebrání (já to nejsem, pro vysvětlení). Beru to jako férovou věc a rád bych podobný projekt podpořil. Je to na svobodné vůli každého z nás. Posledním řešením jest dar od nějakého miliardáře, který by nám dodávku koupil, ale ten se přes naše úpěnlivé prosby zatím neobjevil…

Na závěr ještě jedna otázka, znáte stránky PlzeňskéKapely.cz a co na ně říkáte?

Stránky chválíme a je to skvělá propagace všech plzeňských kapel, které vytváří hudbu na různých úrovních, většinou bez nároku na trvalejší úspěch. Díky za ně, bratři v rocku!

S pozdravem Déma