ROZHOVOR: Maelström – kapela co rozvíří klub

11.4.2014

Dne 5.4.2014 jsem se sešel s frontmanem Vasilem Kobanem z kapely Maelström při příležitosti jejich koncertu v plzeňském Kalikováku, kde zahráli mimo jiné i pražští Matahari (rozhovor s nimi si lze přečíst zde)

Co to vlastně znamená Maelström, nemají někteří lidé problém s vyslovením názvu?

Tuším, že ne každý vysloví název správně. Náš kytarista kdysi četl povídku od Edgara Alana Poa. Jde o úkaz u městečka Lofoty, kde se na moři seběhnou protijedoucí vlny a vytvoří obrovský vír který má ohromnou sílu a my ho přirovnáváme k naší hudbě. Máš pravdu, spousta lidí nevysloví název vždy správně. Často dozvíme, že jsme Manstream, Manštín, Malstrom, Mamlštejn (smích)

Pokud lidi říkají, „jdeme na Manstream„, tak je to zabitý! Paradoxně jsem navrhoval název Steamroller, moc se mi líbil, ale neprosadil jsem ho.

A jakým hudebním směrem se Maelström vydává?

Údajně jsme crossover. Nijak to neškatulkujeme. Naše kapela prošla od roku 2005 různými změnami od heavy po hard’n’heavy až k současnému mišmaši těchto stylů a do budoucna to prolnutí bude znát ještě více.

Jste čistě plzeňská kapela?

Oficiálně jsme plzeňskou kapelou, i když náš bubeník je z Nýrska.

Hrajete tady v Plzni často?

Nechceme, aby se té naší muziky lidé „přejedli“. Takže jsme se rozhodli vyvarovat tomu, abychom hráli v Plzni na každém rohu, už jen protože náš styl není taková tancovačka, aby to bylo pro každého. Jsme spíš kapela do klubu. Hrajeme občas v Andělu, občas v Šeříkovce a dále se snažíme hrát po okolí. Třeba teď se chystáme do Mělníka.

Máte nějaký své vzory?

U nás v kapele jsou všichni 4 členové trochu z jiného těsta, z čehož možná plyne ten crossover. Například bubeník do pražského koncertu miloval Nickelback, kteří byli v Praze dost pop-rockový a ty největší smažby si bohužel nechali nejspíš v Kanadě. Baskytarista to je KORNař! Prostě je miluje! Kytarista má dlouho za vzorDream Theather, ale někdy zabrousí i na blues Jimmyho Hendrixe, je dost všestranný. A já osobně mám vzor ve starých Black Sabbath, až po současné Sevendust. Tudíž vše, co čerpá ze starších tvrdších kapel.

Blíží se nám Metal Fest 2014. Zopakujete si rok 2011 a představíte se na plzeňském Lochotíně?

Ne ne, letos se jdeme jen podívat. (smích)

Ale jsme rádi, že jsme byli v balíku takových velkých kapel, včetně Accept, které jsme poslouchali ve škole. Je to prestižní a je to úžasný. Hlavně jsem koukal jako blázen, protože ten zákulisní tým se nezastavil! Šlapal jako hodinky a my zkrátka vystoupili z auta a ochutnali ten život slavných hvězd, protože jsme nemuseli na nic sáhnout. Což bohužel na našich scénách nebývá zvykem a to jsem ještě hodnej! (smích)

Máte nějakou hlavní náplň textů?

Texty byli dřív syrovější, mapovali pravou stránku života, ale pak jsme se na to vykašlali. Spíše se věnujeme textům, které se dotknou každého. Když jsme s předchozí kapelou hráli v Praze, tak mi jeden člověk říkal, jak je naštvanej doma, jak je naštvanej v práci a pak přijde na koncert kde se chce uvolnit a my to na něj z podia začneme sypat znovu. Lidi se chtějí bavit a my nechceme sklouznout k švejkovským textům, které předváděli v současné době některé naše kapely. Zkrátka žádná filozofie.

Jaký máte názor na začínající kapely, které mohou mít za vzor třeba právě Vás. Mohli by si sMaelström třeba v budoucnu zahrát?

Jakákoliv kapela! Není problém. Bereme to z vlastní zkušenosti, když jsme byli mladí a byli nadšení, když jsme si mohli s někým zahrát. Hlavně bych jim držel palce, protože hudba je v tomhle docela tvrdá. A je to také o opravdovosti lidí na podiu. Posluchač pozná, pro koho je to jen dvouletý záchvěv a kdo to myslí vážně a fandí tomu. V tomto je zárodek úspěchu.

Kde zkoušíte?

Jsme taková putovní kapela, co se týče zkušeben. Rádi bychom měli novou, protože do Šeříkovky můžeme jen v neděli a my potřebujeme zkušebnu, kde odemkneme, zapneme aparáty, naladíme a hrajeme. Žádné přenášení, stavění a podobně.

Za váš největší úspěch tedy lze považovat účast na Metal festu, nebo jsou i jiné?

Jak pro koho. Protože jediné naše oficiální vítězství bylo v roce 2007 a tenkrát jsme vyhráli diváckou soutěž rockové ligy. Kde jsme z 200 kapel skončili na třetím místě. Nebo, že jsme si zahráli v Merklíně sKrucipüskem, kde bylo natřískáno! A taky společnost v šatně při Metal festu, když zažíváte, jak vám Wolf Hoffmann z Accept klepe na rameno. Vždy se mi hrozně líbilo dostat se díky téhle kapele do společnosti těchto hvězd, které jsou ve skutečnosti úplně úžasně skromní kluci a na nic si nehrají, oproti většině slavných, kteří si hrají na něco co zkrátka nejsou.

Co by jsi vzkázal čtenářům PlzeňskéKapely.cz a stejně tak začínajícím kapelám?

Začínajícím kapelám určitě vydržet! Važte si každé zkoušky, koncertu a hlavně toho, že vlastně jako kapela fungujete! Nenechte se strhnout chronickou nespokojeností, že se ještě se žádný úspěch nedostavil a třeba se ani nedostaví. Věřte, stojí to zato!

A fanouškům? Choďte! Choďte za kulturou, protože lidi nechodí a dřepí doma!

Po tomto rozhovoru se stávám fanouškem Maelström! Po skončení rozhovoru se nám podařilo společně s Vasilem rozsekat půllitr, což nebylo záměrem, ale slíbil jsem, že se zmíním. Vasil je bombovej člověk ze super kapely, kterou jsem měl možnost si poslechnout ihned poté. Skvělá show, která je produkovaná úžasně skromnými lidmi, kteří se dají s klidným srdcem nazvat muzikanty!

Nakonec mé osobní výstižné doporučení, pro toho kdo z vás Maelström ještě nezná. NEVÁHEJTE!

// autor: Libor Moulis; korekce: Josef Petřík