REPORT: Zkroucenej Pařát premiérově v Kafé Panoptikum

20.1.2015

V pátek večer 16. ledna 2015 na oslavě narozenin, kde probíhala zároveň vernisáž Markéty Skalkové, vystoupila vůbec poprvé kapela Zkroucenej pařát. Akce se uskutečnila v Kafe Panoptikum v Plzni.

Po celý večer vládla pohodová a uvolněná atmosféra podtržená právě po zdech vystavenou tvorbou oslavenkyně. Jak sama podotkla, v ten večer jako kdybychom se nacházeli v její duši.
Zkroucenej pařát funguje přibližně třičtvrtě roku a je složen ze čtyř spolužáků církevního gymnázia. Hrají alternativní rock a sami se řadí k undergroundové scéně. Vystoupili ve složení dvou kytar, klarinetu a bong. Kapela se mohla poprvé představit světu díky tomu, že jeden z členů byl bratr oslavenkyně. Nevím, jestli to byl větší dárek pro ní, nebo pro kluky.

Ačkoliv by se dala očekávat nějaká premiérová tréma – naopak. Kluci hráli od začátku až do konce s plným nasazením a chytlavou náladou. Počet posluchačů během koncertu bohužel značně klesl, ke konci se jejich publikum skládalo pouze z pár jejich spolužáků. Zazněly písně jako Chrapot starého gramofonu nebo Melancholie.

Ozvučení bohužel pokulhávalo, tady mají kluci ještě co dohánět. Textům bylo mizerně rozumět, což je škoda. Ale o to víc úsměvné bylo, když jsme najednou rozeznali větu jako „už se nehejbal.. ale najednou se hejbal!“. Avšak rytmus hudby, melodický klarinet a celkové seskupení nástrojů to vše vynahradilo a (i když malé) publikum to pohltilo a rozhoupalo.

Kluci do toho dali srdce, duši a myslím, že obětovali i své hlasivky. Mají před sebou ještě hodně dřiny, ale kdo měl začátky jednoduché, že. Pokud do toho půjdou s takovým energickým nasazením jako během koncertu, doufejme, že se budeme moci těšit na jejich další vystoupení co nejdřív!

Doporučuji jít na koncert Zkroucenýho pařátu všem, kteří si chtějí udělat jiný obrázek o lidech z církevního gymnázia. Umí to pořádně rozjet, tleskám!

Po vystoupení jsem si kluky odchytla a vyzpovídala je. Nevím, jestli už byli „opilí“ atmosférou večera, nebo to byly vyloučené endorfiny z jejich „poprvé“, ale kluci překypovali nadšením, energií a vtipem po celou dobu. Líbila se mi jejich skromnost. Na otázku, kde se vidí za pět let, odpověděli:

„Na tom samém místě, jen s větším publikem.“