REPORT: The WetFox a místní punks zahráli v Kalikováku

30.5.2014

Velice rád chodím na koncerty a čas od času zajdu i na akce, které mne ani tak nelákají složením kapel, jako spíše poznáním něčeho nového. V bývalé budově Kalikovského mlýna, kde je momentálně kromě restaurace a nějakého toho sportovního centra i hudební klub, se konalo vystoupení několika místních kvalit z plzeňska. Dne 24.5.2014 zahrály kapely Košutka Hills, Bradavice, klatovští S.V.Z. a zlínští rock’n’rolloví The WetFox.

Večer zahajovali Košutka Hills, kteří mě osobně vždy udělají radost svými notoricky známými songy (Pivo, Na mě si nepřijdou), které zahajují a ukončují celý jejich set složený zhruba z dvaceti písní. Celé jejich představení doplňoval horlivý fanoušek, který ne a ne pochopit pořadatele, že se na pódium prostě neleze, až musel zakročit zvukař, jenž měl o své „hračky“ jednoduše strach. Celá tato informace by se mohla zdát bezcenná, ale její význam pochopíte v závěru článku.

Druhou várku humbuku na nás vybalili naši staří mladí Raubeers Boi!s S.V.Z., jejichž hitovky si budou pouštět mladí punks za 30 let, jako my si dnes pouštíme HNF nebo „Explojdy“.

Bláznivé počínání svářeče Jílka, to je úvodní písnička místní kultovky Bradavice, která jednoduše dostane do kolen každého, kdo má rád tento humor „dětí“ z dělnické třídy.

Jako poslední přišli na pódium již zmiňovaní The WetFox. Kdo z Vás zná tento pohodový rock’n’roll ušmudlaný punkem sedmdesátých let? Parta pěti fešáků ve stylových hadřících, co si rozhodně nechtějí hrát na hrdiny, jak už je patrné z jejich nejpopulárnější písně. Myslím si, že se vyplatilo počkat si na ně až do konce. Za prosíka od zbylých návštěvníků přidávali ještě jednou svůj hlavní song Please No More Heroes.

A nyní přichází na řadu vysvětlení k bezděčné větě v jednom z prvních odstavců. Pořadatel překonává plot z odposlechů a ujímá se zpěvu v posledních chvílích hrané skladby. Ovšem jemný závoj rozostřených smyslů způsobí, že zakopává, ztrácí rovnováhu a padá na zem. Cestou bere několik aparátů od zvuku a kytary, čímž ukončuje produkci jen o pár vteřin dříve, než bylo nutno. Při následném neúspěšném pokusu aparát postavit, se této situace ujímá mistr zvuku, který po chvíli odchází z místa činu se slovy: ,,To byla názorná ukázka, proč se nemá lézt na pódium, když jste vožralí…“.

Závěrem článku bych chtěl poděkovat The WetFox, kteří nás obdarovali hromadou samolepek, placek a nášivek.