K úvodu reportu musím podoktnout, že se za dobu, co chodím na koncerty, se mi stalo vůbec poprvé, abych znal alespoň z doslechu všechny kapely na Lineupu. Manětínský festival „Rock for JK 2018“ však nabídl opravdu našlapaný Line up plný svižných punkových riffů, ale i metalových vypalovaček. Na podiu se střídaly formace jako Totální nasazení, E!E, SPS nebo i kapely tvrdšího ražení, jako Cocotte Minute či black-metalový Torr.

Dorazili jsme zrovna, když hrála 3. kapela v pořadí, a to příbramští E!E. Chválím dramaturgii festivalu. „Šlapalo“ vše, jak mělo, od zajištění parkování až po téměř nulové fronty na pivo. Po zaplacení vstupného (450 Kč) jsme vešli do areálu. Pod pódiem už stál početný dav zpívající text právě hrané písně „Koš“.

Pokud si dobře vzpomínám, nebyl ani žádný skluz. Po dohrání Éček to na podiu začalo „kmitat“ a než se člověk nadál, už se na podiu objevil Sváťa Šváb, tradičně oděný v bílém kapelním triku a kšiltovce se kšiltem dozadu. Totáči možná přitáhli o něco méně posluchačů k podiu než předchozí příbramská banda, nicméně starší osvědčené pecky „Nazi czech“ či „Černobílý svět“ baví a dlouho ještě bavit budou.

Bylo by opravdu zdlouhavé popisovat každou kapelu zvlášť, a proto bych rád vyzdvihl pár výrazných momentů. Jedním z nich je určitě vystoupení  kapely Cocotte Minute, kterou jsem naživo viděl poprvé (ano, chápu, že mám velké mezery), které mě neskutečně bavilo. Skvělá show a komunikace s diváky v podání zpěváka „Zelera“ byla korunována „plavbou“ na záchodových dveřích po rukou fanoušků kapely. Parádní nářez předvedli také Torr, což je pro nezasvěcené v podstatě jedna a tatáž skupina muzikantů jako v případě Alkeholu, avšak s tím rozdílem, že v Torru nepůsobí kytarista „Kuna“.

Negativní zážítek mám bohužel ze setu mé srdcové záležitosti, kterou jsou pražští SPS. Nenese však na tom vinu samotná kapela, nýbrž časté potyčky mezi podnapilími návštěvníky festivalu a pořadateli. Pivo kolikrát létalo i vzduchem což si řada lidí nenechala líbit. Pozdně večerní program si vzali na paškál již zmínění Alkehol, kteří si i trochu zaprovokovali s cover verzí písně Nonstop od Michala Davida. Texty, které z 90% pojednávají o alkoholu, asi nebudou úplně pro každého, nicméně jako muzika na večer k pivku určitě neurazí.

Celý festival ukončovala kapela Krucipusk, která samozřejmě dorazila již v nové obměnné sestavě. Je pravdou, že před pár měsíci dorazila již tato sestava do plzeňské Alfy, kde se mi jejich koncert skoro vůbec nelíbil. Nicméně musím uznat, že tenkokrát se tato liberecká formace hodně vytáhla a jejich koncert jsem si užil. Zejména moji oblíbenou píseň z alba Tintili Vantili „La muerte“.

Závěrem dodávám, že není festivalu téměř co vytknout, příští ročník si pravděpodobně ujít nenechám.

 

Fotoreport: