REPORT: Life Insult – záchranná bóje s art-rockem na obzoru?

22.9.2016

Hádanka pro nejen plzeňské hudby milovné tvory… Co je to? Je to pětičlenné, tváří se to smrtelně progresivně, je to sladěné á… a poslouchá to Nine Inch Nails? Tak pro vaši informaci… Je to zbrusu nové plzeňské zjevení Life Insult. Budiž art-rock! A nebo možná něco úplně jiného, dojděte si na ně pro odpověď…

Na jejich, zatím novotou vonícím, facebookovém profilu najdete charakteristiku „alternativní art-rocková kapela“, ale sami členové si ze škatulek mnoho nedělají. Sami jsou vlastně co do vkusu tak trochu „každý pes jiná ves“. Což ovšem samo o sobě slibuje stereotypem nesvazovanou tvorbu, na kterou aby dneska člověk stál větší frontu než v osm ráno před Rodinkou na Klatovský.

V jejich uskupení zastávají tyto posty: zpěv – Radim Trojan, elektrická kytara – Kateřina Bejčková, baskytara – Ondřej Vébr, klávesy a zpěv – Julie Krausová a bicí – Lukáš Polák.

Právě zpěváka Radima Trojana se ptám, z jakých hudebních vlivů že je vlastně ten jejich art-rockový koktejl namíchán.

Radim: Já sám poslouchám postindustriální desky, a vůbec celkově industriální hudbu, ambientní, až surrealistickou občas… A třeba vím, že Ondra (baskytara) poslouchal vždycky starší muziku, takový klasičtější rock – hlavně šedesátky a sedmdesátky. Kate (el. kytara) má pro změnu ráda metal a hard rock.

– Já měla zase vždycky ráda elektronickou hudbu, hlavně darkwave a synthpop, přidává se klávesačka a zpěvačka Julie.

A protože kapela je jen tak dobrá, jak dobrý je její bubeník (citace z přebalu desky Billyho Cobhama), myslím, že záběr bubeníka Lukáše, který zase holduje Davidu Bowiemu, spolu s ostatními kapele Nine Inch Nails, a k tomu celému spektru kvalitní rockové muziky, slibuje tedy po Cobhamově radě zároveň i solidní kapelu.

unnamed-1

Obligátní otázka pro začínající kapelu. Kolik máte zatím písniček?

Radim: Měli jsme jich devět, ale jednu jsme vyškrtli, protože byla slabá. Právě teď pracujeme na deváté, už hodně alternativní, dalo by se říct. Celkově mi připadá, že se naše tvorba snaží očistit od zajetých struktur, typu „jak má vypadat rocková hudba“, a spíš se ubírá jiným směrem. I v těch několika písních je znát, jak se vyvíjíme, a já doufám, že se budeme vyvíjet stále dál.

Snažím se být optimistka, ale neopouští už optimismus vás, vzhledem k tomu, že jste se vrhli na art-rock, a většinové publikum – nejen středního proudu – je u nás v dnešní době naladěno na úplně jinou notu?

Radim: Ne ne. Lidi neví, co mají poslouchat. Musíte jim to říct. Je zmedializovaná doba. To, co je dobrý, musí někdo nejdřív říct. Když někdo o nás řekne, že tohle je dobrý, tak to lidi budou poslouchat, já jsem o tom přesvědčený. Já třeba nevím, co je dnes u nás vlastně mainstream. Mně osobně třeba připadá to, co se teď běžně hraje, hrozně suchý a konzervativní. Chybí v tom jakákoli variabilita. Vždyť i Queeni byli artrock! Takže já si nemyslím, že bychom měli ztrácet optimismus. Na zkoušky chodíme všichni pořád, což svědčí o tom, že tomu všichni věříme. Jinak bychom to nedělali. Nikdo z nás ani není současně v jiné kapele.

Na to jsem se vás přesně chtěla zeptat – na vaše dosavadní zkušenosti s muzikou.

Radim: Já jsem už dřív skládal hudbu, ale dosud jsem to nikde neprezentoval.
Julie: Já taky. Ale taky dosud žádná prezentace.
Kateřina: Já teda musím říct, že mám za sebou poměrně dost kapel, ale v žádný jsem nebyla spokojená. Já jsem do téhle party přišla, protože jsem zrovna odcházela z kapely, kde bylo hodně neshod, klikla jsme na první inzerát, co jsem našla, a myslím, že jsem našla to pravý.

Po pár rozhovorech s Lukášem si neodpustím zaprovokovat otázkou na aktuální téma jistě nejen pro vás. Neměli jste problém se sháněním vhodné zkušebny?

(hromový smích)
Lukáš: Já mám taky otázku – jak dlouhej ten článek může bejt?
Radim: My už jsme vystřídali asi čtyři zkušebny. Zařizoval to všechno tady Lukáš, a já vím, že s tím měl spoustu problémů…

Lukáš: Já si myslím, že sehnat v Plzni zkušebnu není problém, ale je problém sehnat zkušebnu, která bude funkční, a bude fungovat vztah mezi majitelem zkušebny a kapelou nebo umělcem, který tam chodí. Vzhledem k tomu, že jsme ve třech zkušebnách měli problém i s majitelem, ve čtvrté jsme zatím v rámci možností spokojeni. (Zkušenostem místních kapel s nabídkou zkušeben bude věnován v brzké době celý článek. Pozn. aut.)

Předpokládám, že všichni někde studujete nebo pracujete, takže hudbu máte asi spíš…

Radim: Full time job. (smích)

Julie: My to nebereme tak, že jdeme do zkušebny zkoušet, abychom si zahráli – a pak nic. Hodně to pro nás znamená.

To se cení dvojnásob. Mohou už lidé vidět, a především slyšet ukázky vaší tvorby někde na internetu?

Radim: Doteď jsme byli zavření ve zkušebně, takže jestli teď máme nějaké ambice, tak dostat tu hudbu pro změnu ven. V říjnu budeme nahrávat dvě vybrané písničky. Až se tedy budeme mít čím prezentovat, přidáme samozřejmě Bandzone apod. A dneska se třeba jdeme fotit.

Myslím, že nic víc zatím vědět netřeba. Já už jen dodám, že facebookový profil Life Insult je plně aktualizovaný, a protože nás v brzké době čekají koncerty, sledujte ho, neb není nad to si právě při nich na tuhle slibnou partu udělat svůj vlastní názor.

(fotografie: Jan Zeman)