A už je to další rok, co společně s projektem PlzeňskéKapely.cz sledujete hudební a kulturní scénu v našem kraji.  Za tu dobu se toho hodně změnilo – web získal zbrusu novou podobu, změnil se design a v současné době se pracuje na provázání článků s kluby a jednotlivými kapelami (a jejich Bandzone.cz profilem).

Jak už je vlastně tradicí, na 4. narozeniny projektu jsme se sešli 17. 3. 2018 v Divadle pod Lampou. Toho dne nás velmi zaskočilo počasí – minulý víkend jsme chodili v tričku a dnes nám byla i zimní bunda málo.  To naštěstí ani na okamžik neotrávilo náladu v backstage a všechny přípravy pokračovaly v plném proudu – zvučilo se, svítilo, pilo a bavilo.

(Já osobně mám hrozně ráda, když se na koncert dostanu takhle dříve.  Jednak se mohu podílet na přípravách a organizaci, a taky se dostávám blíže ke kapelám, které mě baví.)

Jako první na podiu vystoupila kapela z Rokycan – Nízká Úroveň. Tuhle čtyřčlennou partu jsem viděla poprvé před časem v rokycanském Liďáku. Musím se přiznat, že ten večer mě nijak nezaujali, a tak jsem si pod podium šla stoupnout více méně z povinnosti. Během prvních několika minut jsem však byla velice překvapena a taky nucena změnit názor – tahle parta mě začala dost bavit. Řízné melodie byly ozvláštněny zvukem trubky a chytlavé texty skvěle nastartovaly večer.  Zvláštní pozornost si zasloužily třeba songy jako TESCO punk, Servírka, Jsme zkrátka jiný anebo Protektorát (ale o tom ještě později). Škoda byla jen, že hned na začátku nás tam stálo jen pár, to se ale později samozřejmě zásadně změnilo.

Po krátké pauze se na scéně představila kapela  Důležitá IN Formace.  Tihle kluci, také od Rokycan, společně nehrají zase až tak dlouho, ale už mají za sebou několik větších akcí (například loni na podzim si zahráli tady v Lampě s Paddy and the Rats). Je asi třeba zmínit, že na harmoniku s klukama hraje i provozovatel webu Josef Petřík a zpěvu se ujal autor mnoha článků, dále také rubriky Plzeňské Discovery a bratr pana Josefa – Libor Moulis.  Již jsem se zmiňovala o songu Protektorát, který je společným pro obě jmenované kapely. Dále jsme pak mohli slyšet píseň Starej valach, Nelituju anebo Cestovní.  Na DINFu mě hrozně baví progres a tempo, jakým jdou dopředu.  Za každým koncertem jsou vidět mraky dřiny a energie, kterou kluci věnují nejmenším detailům, tak jen můžeme doufat, že jim to vydrží.

Hodně muzikantů a hodně nástrojů zapříčinilo dlouhé zvučení kapely Rambanbám. Chlumčanká ska-punková kapela si ale hlavní čas skutečně zasloužila. Skočné melodie žesťových nástrojů roztančily celý sál. Rambanbámové jsou velkými podporovateli projektu PlzeňskéKapely.cz, což je hrozně super. Během jejich výstupu bylo pod podiem asi nejvíc živo. Každý, kdo tam s námi stál, mohl slyšet singly, jako je klasika Zloděj bot nebo Španělská, ale taky několik mladých věcí. No, byla to jízda, ale tady asi nikdo nepochyboval o tom, že by tomu snad mělo být jinak.

Jako poslední se na scéně představila nejpočetnější kapela (jak jinak než zase z Rokycan) – Budulínek. Pro již zmiňovaného autora Libora Moulise byl dnešní večer ve znamení dvojáku. V Budulínkách se však nechopil mikrofonu, ale kytary. Přiznávám se, že na Budulínkách už jsem párkrát byla, ale bohužel jsem zatím pro jejich tvorbu nenašla pochopení. To ale určitě neznamená, že je to špatná kapela. Co do počtu odehraných koncertů, doby vystupování anebo zkušeností, by mohli předchozí kapely snadno strčit do kapsy, ale z nějakého důvodu to prostě není moje krevní skupina. Ručičky hodinek se přehouply přes půlnoc a spousty lidí začaly ze sálu mizet. Budulínky to naštěstí neodradilo a dál pokračovali v bujarém dovádění. Myslím, že se celý večer náramně vyvedl.

Co tak říci závěrem? Čtvrté narozeniny PlzeňskéKapely.cz byly řádně zapity. Děkujeme všem, kteří nám pomohli s organizací dnešního večera, ale i těm, kteří nás celý rok podporují a pomáhají. Příští rok nás budou čekat první kulatiny, takže se máte na co těšit. Choďte na koncerty, bavte se a hlavně podporujte živou muziku v Plzeňském kraji!

Fotoreport: