Share on facebook
Share on twitter
Share on email

REPORT: Pekelný ostrov 2015

Lákavé české rockové stálice, lepší organizace, více návštěvníků a žádné bahno!

Druhý červencový víkend patřil již čtvrtým rokem největší hudební akci na západě Čech – festivalu Pekelný ostrov. A jako každý rok, i letos to bylo Peklo. Ale letos jen v tom dobrém.

Každý návštěvník, který na festivalu nebyl poprvé, musel bezpochyby ocenit opravdu vydařenou organizaci parkování, navigování přijíždějících. Ani u vstupu letos nebyl chaos a fronty. Díky přejícímu počasí se organizátoři vyhnuli jednomu z největších problému loňského ročníku – bahna. Na druhou stranu i tak se počasí předvedlo v podobě ranních skoro mrazů a odpoledního pařáku. I co se týče toalet musím letos organizátory pochválit – dostatek Toitoiek a častý servis.

Kapely…  Tak co se asi dá vytknout českým klasikám jako Divokej Bill, Harlej,Alkehol a Arakain? Ovšem ikdyž to jsou stálice, opět to dotáhlo tisíce lidí a atmosféra stála opět za to. Letos si na své přišli i punkáči, kteří se dočkali Fialek a právě na ně jsme mohli vidět první pogující dav festivalu. Dymytry i v Holýšově potěšili svou rodinu tvrdší show. Hity Alkeholu byli slyšet široko daleko, neboť právě Alkehol dává během refrénů příležitost fanouškům si vykřičet hlasivky. A Tonda Rauer nastoupil podruhé na to samé podiu spolu s Harlej, mohli jsme si na vedlejší stagi poslechnout nestárnoucího Márdyho a Vypsanou fixu. Harlej do playlistu zařadili i dvě pecky z nejnovější desky, které se mezi fanoušky uchytili od jejich jarního turné – Než to s náma půjde ke dnu a Na prodej. Nejpočetnější kapela festivalu nastoupila v půl 11 a ani ty nezklamali hity jako Plakala, Znamení, Malování ale i z nového alba Vstávej. Pozitivná ohlas měla i zbrusu nová písnička Kořala, kterou Venca složil pro svou ženu Stáňu.  Popovější UDG, kteří nastupovali hned poté na vedlejší stagi, našli své příznivce i na rockovém ostrově a tak jako vždy předvedli energickou show.  Ovšem hodně návštěvníků si již po skončení Billů drželi své místo na hvězdu pátečního večera – Arakain s Lucií Bílou. I my, co měli možnost být v backstage jsme ale Lucii obklopenou ochrankou viděli až na pódiu. A stálo to za to.
V sobotu hned v první kapele Emoce návštěvníky ohromila velmi mladá a šikovná slečna za bicíma, na kterou padala větší část pozornosti. Další byli Hand Grenadekteří jak loni, tak letos překvapili opět několik nových posluchačů tvrdší muziky. Poté nastoupili festivaloví oblíbenci Debill Heads. Ačkoli na svých vlastních koncertech takovou účast fanoušků nemají, na festivalech se lidé při jejich hodince výstupu skvěle baví. Především díky hláškám frontmana Milhause. Jelikož nejsem velkou fanynkou hudby Viléma Čoka, jeho koncert jsem jen v tichu odseděla v pozadí a těšila se na začátek Aleše Brichty. Což nebyla kdovíjaká záchrana ale pořád to je pro mě přijatelnější hudba. Následující Mash ocenili spíše jen skalní fanoušci (kterých ovšem bylo nemálo), ale myslím že pro ostatní návštěvníky je to také ne příliš obtěžující koncert a zároveň dokáží zlehka nabudit na následující hvězdy večera. Hned další byli Komunál. Opravdu obdiv k jejím věrným fanouškům, kteří jsou poznat opravdu na první pohled i na první poslech. Metalovější Doga předvedla opět skvělý hudební výkon spolu se svým tradičním toaleťákem a balónky, což na pohled oživilo několikatisícový dav návštěvníků. Tak, a jsme u toho. Hvězda sobotního večera a i celého festivalu – zahraniční Smokie nastupovali za velkého ohlasu. Během koncertu ohlas sílil, neboť dokázali, že na to pořád mají. A já myslím že i samy byli překvapený jak české publikum může být příjemné a hlasité. Ten samý několikatisícový dav se poté okamžitě přesunul na vedlejší stage na festivalově velmi osvědčený Walda Gang. Pro někoho skvělá kapela, jejichž písničky zná každý a na atmosféře v publiku je to velice znát. Pro někoho trošku zklamání, neboť už i oblíbenec Vláďa zapomíná texty a kapela těžko přijde s něčím novým. Přátelé ze Slovenska Horkýže slíže zahájili své vystoupením velmi vtipnou instruktáží, jak se na koncertě chovat, pogovat a pít. Vše bylo splněno na jedničku. Zvláště pogo, které se rozjelo hned při první odpálené písničce Malá Žužu. Při tomto nustno zmínit že oproti loňským ročníkům byla ochranka letos o poznání příjemnější a nevyhazovali každýho pogujícího punkáče z davu. Konec festivalu zakončil Tomáš Hájíček spolu s celým Krücipyskem.

foto: pekelný ostrov

Marcel Gidote's Holy Crab

inzerce

muzikantů

Prohlédnout si sekci

%d bloggers like this: