„Chtěli jsme vymyslet název, který nebude „otřepané klišé“ chápeš?“

Touto větou plnou paradoxu, cituji bubeníka Patrika Sedláčka, který mi takto odpověděl na mou otázku, jak vlastně kapelu napadlo, nazvat se právě Cliché. Kapela působí na hudební scéně již tři roky, a má za sebou mnoho vystoupení a to nejen v klasické „rockové verzi“ ale nebojí se občas experimentovat i s unplugged koncerty. Není tomu tak dávno co vydali své první oficiální EP nesoucí název Mezi vlky, které kluci nahráli v Mercury studiu u Romana Šandora. Nuže, pojďme se na jejich EP podívat více dopodrobna.

Jak jsem již psal výše, nahrávka nese název Mezi Vlky, na disku nalezneme i stejnojmenou píseň a musím podotknout, že ze všech tří skladeb které zde najdeme, se mi tato líbí, dá se říct suverénně nejvíce. Hudebně se jedná o svižnou píseň, kde se dočkáme tklivě vybrnkávaného úvodu, chytlavé sloky ve stylu funky, či parádního rockového nářezu v samotném závěru písničky. Důležitý je však hlavně text, který má na svědomí ve všech třech případech kytarista Tomáš Gold.

Texty Tomáše Golda na mě působí kolikrát jako lyrická poezie, protože si v nich každý může najít nějaký svůj smysl. Skladba Mezi vlky, už na mě v prvních okamžicích působila jako stížnost na něco či někoho. Text písně totiž pojednává o pomluvách a lidech prakticky „bez svědomí.“ „Za výstřely jsou jen díry ve zdi, jdou po mně jdou, zkouším to bez nich. A z hlavně padají na mě pohledy do zad, nemám už snahu se před nimi schovat a tuším, že skáču dál z bláta do louží,“ zní úvodní text písně.

Píseň Snová je (a pokud se mýlím, tak mě prosím kapelo opravte) jediná skladba, ve které je i při živých vystoupeních Cliché využíván klavír, respektive klávesy. V textu cítím bezmocnost z již nastalé situace, kdy některá rozhodnutí jsou skutečně nevratná, nicméně je na ní pohlíženo s určitým nadhledem protože autor necítí potřebu se vracet do „známých vod.“ Obdobný výrok můžeme slyšet samotném závěru skladby: „A z lodi se kterou obeplujem svět, já přístav nechci uvidět. Spolu za kormidlem není cesty zpět, ty vody znám už nazpamět.“ Je však možné, že tato věta má vzhledem k předchozímu textu ve slokách či refrénu i další hlubší smysl. Jak text píseň působí na vás? Račte navštívit kapelní profil na bandzone a posuďte sami.

U třetí písně nesoucí název Jestli na to mám se musím uchýlit k drobné subjektivní kritice, jelikož mě příliš nezaujala, a to ani hudbou či textem. Abych se přiznal, působila na mě trochu „tuctovým“ dojmem ve srovnání s předchozími skladbami. Naprosto opačný názor však na to mají některá rádia, viz Rock Radio či Radio Beat, která projevila zájem tuto píseň zařadit do svého vysílání.

Pro Rock radio nedávno kluci poskytli rozhovor, konkrétně pro pořad Fajn Rock music, který byl reprízován i na více rádiových stanicích. Zde kytarista a textař v jedné osobě Tomáš Gold poznamenal, že se i bubeník Patrik Sedláček začíná pomalu ale jistě textařsky projevovat. Bubeník v roli textaře není úplně běžná věc, takže je určitě na co se v budoucnu těšit. Veškerá hudba prý vzniká víceméně kolektivně ve zkušebně, a proto i na přiloženém bookletu, který vydala kapela svépomocí, je jakožto autor hudby uvedena celá kapela.

Abych nezapomněl, již 20.10. můžete v rokycanské hospůdce U Stočesů okusit nejen místní skvělé pívo, ale i unplugged koncert Cliché. Rockový nádech jejich vystoupení dostane opět 3. 11. 2018, kdy se tato formace představí v klubu Bílej medvěd v Plzni. Kapela nedávno doplnila sestavu o nového baskytaristu Jana Sobotku a původní basák Jiří Šantora se ujal sólové kytary. Závěrem jen dodám, že se mi celkově hudba Cliché zalíbila a rád se poslechnu jejich případný další počin. Držím tedy nové sestavě palce!