„To byl ale týden – na pováženou…“ Ta nostalgická melodie mi zní v uších ještě při cestě domů, v poslední vteřině doběhnuté poslední tramvaji. Píseň Epizoda. Plzeňákům jistě dobře známá, já však coby původem tvor neplzeňský, si užívám nového poznání.

V Plzni je totiž jedna kapela, Galerie Rock se jmenuje, ze které chmurní neodejdete, i kdyby jste se o to snažili. Právě Galerie zahrála v pátek třináctého (to ještě nikdo z nás netušil, jak mrazivé nás čeká probuzení při ranním zpravodajství), v Indians Czech Club v Kalikovském Mlýně, a po dvou setech ji střídala klatovská kapela Grafit Rock. Celý večer se nesl v hard-rockovém stylu, a prostory klubu se zaplnily jak podupávajícími ovestičkovanci, tak posléze rozvlněnými boky fanynek, které měly očividně repertoáry obou kapel v malíku.

Galerii, pro jejíž téměř rodinný humor snad ani nelze nemít od prvního koncertu slabost, opět představuji spíše pro upřesnění, její složení se totiž od roku 1982 neměnilo, ačkoli několik posledních let sestavu obohatil, cituji, „čtvrtý člen tříčlenné kapely“ výborný kytarista Adam Vágner. Třicet let jádro kapely tvoří samozřejmě Míša Leicht (kytara, zpěv), Viktor Mottl (baskytara), a Petr Balog (bicí).

Netřeba dlouho pátrat, co odděluje Galerii od jiných kapel, hrající podobně syrový, nostalgický, a současně příjemně nabíjecí bigbít. Je to jejich nenucený přátelský humor, kterým je celé vystoupení prošpikováno, a neméně i nadhled a uvolněnost v samotné hudbě. Tito dlouholetí kamarádi si prostě na nic nehrají, a tak ani při tvrdších kusech jejich repertoáru nenudí křečí, což jim náramně sluší.

Grafit Rock je kapela, která po třinácti letech dala dohromady především původní repertoár, a k roztančení publika po o něco upovídanější Galerii (toť pochvala, nikoli výtka – hrozně příjemně se to poslouchá) byla vybrána velmi příhodně. Tito hard rockeři klatovští, v čele se zpěvákem téměř ježíšovského vzezření – Františkem Holečkem, hrají ve složení Evžen Ferus (kytara), Pavel Vaněk (sólová kytara), Lukáš Šulan (baskytara) a Petr Kroupar (bicí). Započali svoje vystupení písněmi jako Trabant, Spanilá dáma či předělávkou od Status Quo pod názvem Je mi fajn, a já pevně věřím, že všem přítomným tento večer v Kalikováku skutečně fajn bylo.

Mně teda alespoň jó. And I like it, I like it, I like it, I like it! Here we go, rockin‘ all over the world!